Historie
Kanárská doga jejímž původním jménem bylo Pero de Pressa Canarino, je mezinárodně uznávané plemeno psa (až od roku 2001), v FCI se nachází ve druhé skupině pod číslem 346.
Jako už samotný název kanárské dogy napovídá , byla cílevědomým šlechtěním vyšlechtěna na Kanárských ostrovech. V této části Země se nacházejí psí plemena typu mastif, kteří se na tyto a jiné ostrovy dostali prostřednictvím obchodníků z Anglie, kteří tam jezdili za obchodem. Jednalo se o psy, kteří by se svojí výškou dnes řadili mezi plemena střední. Tito psi byli temperamentní a napohled velmi mohutní. Nejčastějším využitím byla ochrana majetku, majitele nebo také na ochranu dobytka, někdy dokonce byli nápomocny oři jatkách, aby usměrňovali dobytek.
Kanárská doga je velmi mladé plemene, nejstarší spisy o ní jsou až z 20. století, které pocházejí z již zmiňovaných Kanárských ostrovů. Byla využívána jako plemeno pracovní, nikoli jako výstavní. Často se používala k lidské zábavě a to v podobě psých zápasu. V první polovině 20. století byli ale psí zápasy zakázány a tím byl i zakázán chov rasy Pero de Pressa Canarino. Zápasy se samozřejmě ihned nezastavili a pokračovali nelegálně, ale způsobilo to velký pokles výskytu tohoto plemena.
Později však skupina chovatelů chtěla dostat kanárskou dogu zpět a také se jim to zdařilo a kanárská doga v 70. letech 20. století začlenila zpátky do běžného chovu.
Postava
Svojí výškou (u fen mezi 52 a 63 centimetry, u psů od 54 do 65 centimetrů) se řadí mezi plemena střední. Se svojí mohutnou postavou je molos a může její hmotnost může dosáhnout až 60ti kilogramů. Má výborně vyladěnou harmonickou postavu, přičemž trup je delší než výška v kohoutku. Její hluboký a velký hrudník působí na pohled velmi mohutně. Pro plemeno je typický silný nůžkoví skus.
Kanárská doga má krátkou srst, která může mít pískovou, žíhanou, černou nebo i zlatou barvu (přičemž jsou na některých částech těla povoleny bílé znaky).
Povaha
Neboť předchůdci kanárské dogy patřili ke psům kteří mezi sebou zápasili ve psích arénách nebo chránili majetek, není doga mírumilovné plemeno, které by se příliš hodilo do rodiny jako domácí mazlíček. Je to plemeno opravdu velmi dominantní, zařazuje se také i k plemenům agresivním. Povaha jedince hlavně závisí na tom z jakého chovu pochází a také jak s ním nový majitel bude jednat. Pokud hodláte pořídit kanárskou dogu, zjistěte jestli jeho předci (rodiče) nejsou agresivní a to jak i fenu, tak psa. Jako se štěnětem se s kanárskou dogou dá dobře pracovat, ráda se učí novým věcem a výcvik ji baví. Jestliže se ale výcvik zanedbá, tak majitel nevycvičené kanárské dogy, poté bude stěží zvládat “živé maso” o váze sto kilo.
Využití
Kanárská doga je vhodná především pro obrany. Využití najde u policie či armády. Dříve se používala na střežení dobytka, což dne téměř vymizelo. Dnes se nejčastěji využívá na stření pozemku nebo osob. Přitom nesmíme zapomenout na to že kanárská doga pochází z kanárských ostrovů, tudíž má srst přizpůsobenou k jinému klimatu, než je například u nás v české republice. Vlastní totiž krátkou srst, která je bez podsady, v zimě proto musí mít “teplé spaní”.
Authors bio is coming up shortly.